NOVÝ ŽIŽKOV (NEJEN) SOBĚ

        Dne 12.7.2011 byl občany z ulic Pod Lipami a V Zahrádkách zaslán novému vedení Městské části Praha 3 dopis z 18.5.2011 nazvaný „Stížnost-ceny privatizovaných bytů“. K uvedené stížnosti připojila svůj podpis stovka nájemníků. Samotným obsahem se tak tato stížnost stala peticí. Nutno dodat, že občané se takto obrátili (a to ne poprvé) na paní starostku MČ Praha 3. Tentokrát na starostku paní Ing. Vladislavu Hujovou v naději, že odpoví a celou věcí se bude seriózně zabývat. V naději, že touto záležitostí se bude také zabývat celé nové vedení MČ Praha 3, byť „u kormidla“ zůstala i ODS. Věřili jsme a doposud věříme, že toto nové vedení nemůže zůstat slepé k nespravedlnostem a křivdám, které se tehdy děly a uvedený do očí bijící rozdíl v realizovaných cenách za byty snad každému z nich je zcela evidentní. Pro úplnost ještě dodáváme, že iniciátorkou této stížnosti byla paní Eva Benešová, obyvatelka jednoho z domů v ulici Pod Lipami, která je soudní znalkyní v oboru odhady nemovitostí s velmi dlouhou a bohatou praxí. Doklad o její způsobilosti  Že by si snad vymýšlela nebo by chtěla nějaké mimořádné výhody?

        Předmětem stížnosti - petice je požadavek, aby se volené orgány MČ Praha 3 opětovně, tentokrát zcela věcně a konkrétně zabývala nespravedlnostmi a křivdami, které byli tehdejším vedením radnice na těchto občanech spáchány. V dopise jsou uváděny naprosto konkrétní skutečnosti a důvody, které vyúsťují v naprosto konkrétní požadavek, který doslovně zní : „….Myslíme si, že argumentů, které jsme tady uvedli je víc než dost na to, aby nám původní částka 22 tis. Kč za metr čtvereční podlahové plochy bytu byla třeba i dodatečné snížená na částku, za kterou ve 4. vlně privatizace probíhaly odprodeje bytových jednotek v celé Praze a to 10.000,- Kč až 15.000,- Kč za metr čtvereční….“ 

       Jaké však bylo překvapení, když dopisem ze dne 7.8.2011 došla nic neříkající odpověď. Odpověď je podepsána paní Bc. Ivetou Vlasákovou, vedoucí odboru majetku, tou samou vedoucí, která v době minulé „vlády“ na Úřadu MČ Praha 3 obhajovala přímo křišťálovou čistotu všeho, co tehdy probíhalo, nevyjímaje plamenné obhajoby cen bytů, které sám sobě privatizoval pan Zdeněk Lochman, tehdejší místostarosta MČ Praha 3. A proto také obsah této odpovědi je v naprosto stejném duchu, jak probíhala veškerá vyřízení petic a iniciativy občanského sdružení ŽIŽKOV (NEJEN) SOBĚ. Na zcela konkrétní argumenty a podněty je odpovězeno naprosto obecnou nic neříkající odpovědí. Z větší části jde o poučování, že takto to musí být a jiné cesty není. Děkujeme za poučení, ale to jak jsou nastaveny obecné parametry, víme. Konkrétní odpovědi však postrádáme. Je nám jinými slovy sděleno, že za vším je udělána tlustá čára a nikdo se nehodlá vracet k minulosti, byť by byly napáchány sebevětší křivdy. K této odpovědi máme mnoho výhrad a považujeme ji svým způsobem opětovně za výsměch. Petice v žádném případě nepovažujeme za věcně vyřízené, veškeré iniciativy a podání nebyly vyřizovány důkladně a se vší vážností. Ale naopak. Ve stylu „zametání pod koberec“ a když už to nebylo možné, tak věc „podrželi“ magistrátní úředníci.

        K opětovně nic neříkajícímu náznaku, že by se v případě vyhovění stížnosti jednalo o nebezpečný precedent, je zde příklad skutečně jednoho hmatatelného precedentu.  Dne 18.5.2010 byla stejnými občany podána tehdejší starostce paní Mileně Kozumplíkové stížnost na porušení pravidel, nebo v té době, tedy již víc jak rok po privatizaci byla zbývající bytová jednotka v domě Pod Lipami čp. 1/2662  prodána za cenu 17.000,- Kč za metr čtvereční. Ze stížnosti opět vyjímáme: „…. Jedna zbývající bytová jednotka v našem domě (Pod Lipami č.p. 1) byla odprodána z vlastnictví MČ za 17 tisíc Kč za metr čtvereční podl. plochy, navzdory tomu, že podle smlouvy, kterou jsme od MČ obdrželi toto bylo nepřípustné, tudíž byly porušeny podmínky za strany MČ…“ Oproti jakémusi obecnému konstatování, že by šlo o precedens, je tento případ skutečným precedentem, který opětovně nebyl přijatelně odůvodněn. Potřebuje ještě někdo žárnější příklad precedentu a měření dvojím metrem?

         Odpověď, ač stížnost byla adresována paní starostce Ing. Hujové, byla podepsána paní vedoucí odboru majetku a proto je zde nastolena otázka, zda přístup paní vedoucí odboru sdílí kromě paní starostky i pan místostarosta Kalousek, nástupce pana Lochmana. Zbývá nám věřit, že paní starostka vlastně ani neměla možnost uvedené požadavky si pořádně prostudovat, a tudíž s takovou odpovědí by se nemohla ztotožnit. Doufáme, že budeme mít ještě příležitost s oběma funkcionáři MČ Praha 3 na toto téma hovořit.

S oněmi historicky nehoráznými cenami za privatizované obecní byty v letech 2008 - 2009 (pozn.: 27 tisíc Kč za metr čtvereční za byt v panelovém domě z roku 1975 původně z podnikové výstavby, které Magistrát hl. m. Prahy získal bezplatným převodem, tj. zdarma, a svěřil do správy MČ Praha 3) bylo též neodlučně a především neslavně spojeno jméno soudní znalkyně paní Hany Kaiprové  která stanula jako vítěz výběrového řízení, a jejíž  znalecké posudky  vedení MČ Praha 3 označovalo za neměnné a jednou dané, přičemž přísně střežilo vše, co se okolo nich dělo. Označilo posudky za majetek MČ Praha 3 a nikomu nebylo umožněno například vyhotovit si jejich kopii. Ten, jemuž za takto stanovenou cenu byl obecní byt nabízen k prodeji, mohl do znaleckého posudku pouze za přísné kontroly nahlédnout. Na současných legislativních změnách chceme jen poukázat na některé skutečnosti z onoho mlžení a obratného žonglování termínem „posudek nezávislého soudního znalce“, které tehdejší vedení postavilo nad veškerý standardní proces.   

Rozdíl mezi soudním znalcem s „kulatým razítkem“ a odhadcem majetku je velký. Soudní znalec je jmenován, resp. skládá slib do rukou ministra spravedlnosti ČR, jeho jméno je zveřejněno a vedeno v tzv. evidenci soudních znalců na konkrétních soudech. Soudní znalec by měl být zárukou kvality, nad jeho opravdu kvalitní činností by měl bdít ten, kdo jej do funkce uvedl. Většinou tento znalec bývá členem jedné z několika komor. Snad nejdůležitější je Komora soudních znalců . Komora soudních znalců má svůj etický kodex , který by měl být další zárukou veřejné kontroly a hlavně kvality práce. Soudní znalec je odvolatelný, což má za následek vyškrtnutí ze seznamu. O tom, že to s kvalitou soudních znalců není v našem státě nikterak skvělé, bylo již mnoho řečeno.

Nová právní úprava zákona o znalcích a tlumočnících.

Od 1. ledna letošního roku však dochází k určitým změnám v právní úpravě znaleckého soudnictví. Vstoupila totiž v platnost novela 44 let starého zákona o soudních znalcích a tlumočnících (zákon č.36/1967 Sb.). Jejich práce by se podle představ Ministerstva spravedlnosti ČR měla zkvalitnit, neboť novela má zpřísnit postih soudních znalců, kteří porušují svoje povinnosti.

Z docela široké veřejné prezentace a představení celkového plánu změn v oblasti soudního znalectví lze uvést nebo citovat některé skutečnosti.

Doposud platná právní úprava z 60. let (1967), je naprosto nedostatečná ve srovnání s tím, jak dnes soudní znalce a jejich činnost vnímá česká justice. Přitom je tato práce natolik odpovědná, že posudek soudního znalce může mít v některých případech tak velkou váhu, že rozhodne o tom, zda někdo půjde do vězení nebo ne. Ministerstvo spravedlnosti ČR se potýká s velkým množstvím stížností od občanů a často i od soudů na to, jak soudní znalci často v praxi fungují, na to, že posudky jsou často nekvalitní a rozporné. Je alarmující, že se čím dál více množí případy, kdy na určitou věc je vypracováno několik znaleckých posudků, které vedou ke zcela protichůdným výsledkům. Na určitou věc je několik zcela odlišných znaleckých posudků, znalecké posudky jsou zpracovávány pomalu, což vede k nestabilitě soudnictví.

V roce 2011 bylo v ČR evidováno 10 652 soudních znalců pro padesát různých oborů (ve 128 odvětvích) a 3 255 tlumočníků pro sedm desítek jazyků. Ti již nebudou podstupovat proceduru získání oprávnění, i když někteří z nich nesplňují odborné předpoklady na takové úrovni, na jaké by měli být. Takže bude zaveden institut ověřování odborné způsobilosti a v případě, že vyjdou najevo skutečnosti, které budou podporovat pochybnosti o odborné úrovni znalce, pak bude možno, aby předseda příslušného krajského soudu nařídil znalci povinnost zúčastnit se ověření odborné způsobilosti. Podstatou tedy je zaměření se na to, nakolik soudní znalec opravdu je kvalifikovaným a ve své nejlepší víře zpracovává znalecký posudek, nebo nakolik se na to trošku tzv. „vykašle“ a zpracuje posudek jenom pro formu.

Články ze kterých bylo čerpáno můžete shlédnout zde.

Znalci a tlumočníci: konečně změna

TK Ministerstva spravedlnosti. Soudní znalci a soudní tlumočníci

ČRo 1 - Radiožurnál (28.12.2010): Ministerstvo spravedlnosti představilo změny v oblasti soudního znalectví

Výběrové řízení a oceňování na Praze 3.

To, že Radniční noviny – listy MČ Praha 3 jsou jen jednobarevné a dávají prostor pouze vládnoucím na Úřadu MČ Praha 3 je stará pravda. A není to bohužel jen problém MČ Praha 3, jedná se o  problém celorepublikový. O obsahu tohoto periodika rozhoduje redakční rada, která více méně kopíruje poměr sil v Zastupitelstvu MČ Praha 3. A tak opoziční zastupitelé nemají šanci v obsahu Radničních novin něco podstatného změnit. A obyčejný občan? To teprve ne. O tom vědí své zástupci původního OS Ž(N)S. Poměry jsou dané dlouholetou praxí a tiskový zákon nikterak takovým neblahým tradicím nebrání. Ani soudy, pokud se již nějaký do očí bijící případ o jednobarevném informování občanů, nebo o porušování základních povinností vydavatele podle tiskového zákona, před soud dostane, moc nevyřeší. Spíše si myslíme, že si s tímto problémem nevědí rady. Stačí jen nahlédnout do komentářů k zákonu a rozhodnutím.

Nyní snad můžeme očekávat, že by se mohlo něco změnit. Vládní novela tiskového zákona, která rozšiřuje možnosti opozičních zastupitelů publikovat v Radničních novinách své názory, byla schválena poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v prvním čtení. Podle průzkumů některé radnice zneužívají své „hlásné trouby“ k jednostrannému informování ve prospěch momentálního vedení radnic. Radniční listy placené z peněz daňových poplatníků často fungují jako propagační leták strany ovládající radnici. Pěje se zde jen chvála na starostu a vládnoucí zastupitele, jejichž fotografie zde naleznete ze všech možných pozic, přičemž každý jejich krok je zaručeně ten nejsprávnější. 

Všichni členové Zastupitelstva MČ Praha 3 budou v budoucnu muset dostat přiměřený prostor pro publikování svých názorů v Radničních novinách. Bez ohledu na to, zda jsou členy vládnoucí koalice či stojí v opozici. Pokud by snad opozice v Radničních novinách prostor přesto nedostala, bude muset jejich vydavatel zajistit právo na dodatečné uveřejnění požadovaného sdělení. Z dosavadních průzkumů vyplynulo, že ve většině místních novin vydávaných zastupitelstvy se objevovaly převážně souhlasné články politiků s postoji radnice. Kritické materiály jen zřídka. To by se v budoucnu mělo změnit.

Poslední dobou se na stránkách Žižkovských listů http://www.zizkovskelisty.cz/ objevují články na téma „Radnice“ a privatizace a dění okolo ní. Většinou s otazníkem. V článku nazvaném „Jaký trestný čin spáchal místostarosta Kalousek“, uveřejněném č. 4/2012 se dočítáme, že paní starostka Ing. Miloslava Hujová hrozí místostarostovi Kalouskovi trestním oznámením, pokud ze své funkce neodejde. Jen pro upřesnění připomínáme, že oba tito politici jsou spolustraníci TOP09 na naší Radnici jsou součástí vládní koalice ODS a TOP09. Pan místostarosta se stal po svém předchůdci Lochmanovi hlavním „privatizátorem“ obecních bytů na naší MČ.

Nás zaujalo hlavně to, že jednou z možných variant důvodu možného podání trestního oznámení „byly téměř jistě veletoče okolo nových pravidel privatizace, ačkoli ani ta nevysvětlují, jakého protiprávního jednání se měl místostarosta dopustit“. Spekulací okolo tohoto problému je asi dost, nakonec patrně z tohoto mraku pršet nebude. To samo ale o sobě nevěstí nic dobrého o transparentnosti tohoto procesu na naší městské části. Jiskření mezi dvěma hlavními aktéry pak v této citlivé oblasti pro každého, u něhož privatizace obecního bytu probíhá nebo bude probíhat, pak může vyvolávat jen mnoho otazníků, jak se to tam vlastně „peče“.

Pokud nahlédneme na období od podzimních komunálních voleb 2010 v oblasti privatizace bytového fondu na našem Úřadu Městské části Praha 3, nelze říci, že by došlo k převratným změnám. Všechno funguje tak, jako za starého vedení. Není ale vůbec řeč o tom, jaká zákonná pravidla mají být dodržena při dispozici s majetkem obce, kde je jasně určena úloha Rady a Zastupitelstva Městské části Praha 3. Ale řeč je o vlastním faktickém provádění a stanovování a dodržování vnitřních pravidel prodeje.

Starostku paní Milenu Kozumplíkovou vystřídala starostka paní Ing. Vladislava Hujová, která se svého času nechala slyšet, že obecní byty by se měly stávajícím nájemníkům prodávat za ceny, které daleko převyšují dosavadní rekord 27.000,- Kč za metr čtvereční. Díky Bohu se tak nestalo. Hlavního obecního privatizátora místostarostu pana Zdeňka Lochmana, vystřídal místostarosta pan Tomáš Kalousek, úřednické posty na rozhodujících odborech Úřadu MČ Praha 3 zůstaly nedotčeny. Starou vládnoucí garnituru ODS, vystřídala nová na základě koaliční smlouvy mezi TOP09 a ODS. Jako za starých časů, opozice včetně Koalice ŽIŽKOV (NEJEN) SOBĚ nemá proti vládnoucí většině šanci prosadit jakékoli změny. Privatizace obecních bytů funguje ve stejném rytmu a v celém systému privatizace došlo jen ke kosmetickým úpravám, z nichž za tu největší se dá považovat změna pravidel prodeje. To co na čas barometr nespokojenosti občanů uklidnilo, byly zpočátku ceny za privatizované byty, které zdaleka nedosahovaly oněch historických maximálních hodnot. To však neznamená, že občané, kteří oním cenovým maximem osobně prošli, nemají pocit křivdy a nespravedlnosti vycházející z naprosto reálných skutečností, a logicky požadují jejich zpětné napravení určitou finanční kompenzací. To však také neznamená, že občané, kterých se privatizace dotýká, nebo v současné době dotkne, jsou se vším naprosto spokojeni. Abychom však byli objektivní, více než tisícovka bytů v Městské části Praha 3 byla vyblokována z fondu bydlení. Jejich nájemcům se tak naskýtá možnost také tyto byty v budoucnu privatizovat. To je pozitivní krok, za jehož uskutečnění též svého času bojovalo i Občanské sdružení ŽIŽKOV (NEJEN) SOBĚ.